Hlavní nabídka
Jsem správný vegetarián/vegan?
Vegani a vegetariáni by se v jistém pohledu dali přirovnat k horolezcům. Existují horolezci, stojící prvně pod skálou s velkým úsilím a odhodláním ji zdolat. Existují horolezci, úspěšně zdolávající různé etapy výstupu. Existují horolezci, kochající se na vrcholku skály výhledem na krajinu. Jedni mají s výstupem více zkušeností, jiní méně a přesto se všichni považují za horolezce. Neexistuje objektivní měřítko, kdo je horolezečtější horolezec, zda ten, co stanul na nejvyšším vrcholu světa za cenu bezohlednosti a netolerantnosti vůči své rodině či okolí, nebo ten, co je ve svém konání tolerantní a láskyplný k sobě i druhým, protože mu jeho počínání přináší radost a dobrý nesobecký pocit. Přičemž mu vůbec nezáleží, zda hora měří 80 nebo 8 000 m. Kvalita lidského života se odvíjí z morálních aspektů, nikoliv výkonnostních, což platí u šplhání na kopce stejně jako u veganství/vegetariánství, a samozřejmě i u ostatních stránek života.
Horolezec, který poukazuje na jiné horolezce, že jsou neschopní dosáhnout stejných výsledků jako on, a zesměšňuje je před druhými, uráží nebo jinak ponižuje, je jen nevyzrálý člověk, hrající si na skutečného horolezce. Vlastní nezralost mu navíc nedovolí pochopit, že být opravdovým zdatným horolezcem neznamená jen vylézt na nejvyšší horu. Znamená to především psychickou a morální zdatnost, s velkou dávkou tolerance k lidem přeceňujícím své možnosti, stejně tak i k nezkušeným a tedy dočasně chybujícím. Povyšování se nad ostatní, kdo horolezci nejsou, svědčí o vnitřních pochybách a strachu dotyčného, zda stát se horolezcem bylo pro něj opravdu správnou volbou.
Opustíme-
Abychom se domluvili v cizině, musíme znát a umět řeč. Nestačí si říct, od zítřka mluvím čínsky, ráno si zaletím do Číny a stanu se Číňanem. Pokud to uděláme, svět, jak jej známe, se začne hroutit. Jsou-
Stát se vegetariánem/veganem přes noc, z morálního hlediska (nechci se podílet na utrpení a zabíjení zvířat), je stejně tak nebezpečné jako předešlý příklad, i když pohnutky mohou být správné. Nejlepší cesta, jak se stát vegetariánem/veganem je cesta pozvolná. I zde platí:
„S trpělivostí nejdál dojdeš.“
Nedočkaví lidé mají menší šanci na úspěch, než lidé trpěliví. Pokud nám opravdu záleží na osudu všech živých tvorů na planetě, uděláme pro ně mnohem víc trpělivostí, jež vede k trvalejším výsledkům. Překotné kroky nás mohou ve svém důsledku od záměru odradit. Vzniká nebezpečí, že se s „čistým“ svědomím vrátíme, po nezdaru a následné úvaze, že je celé vegetariánství/veganství nesmysl nebo zdraví škodlivý počin, k trvalému podílení na utrpení a zabíjení zvířat.
Vegan i vegetarián prochází procesem hledání a vylepšování svého morálního statutu po celý život. Neodsuzuje se za to, co přehlédl a ani se nestává otrokem svého životního směru, protože ví, že je neustále v procesu vývoje svých hodnot a trpělivě s pokorou a bez zbytečného urychlování je postupně přijímá.
Každý z nás šplhá na skálu a den, kdy jsme ke skále poprvé přistoupili, nám pomáhá určit, jak jsme v současnosti vysoko.
Někdo se považuje za vegana, protože vyjmul maso z talíře, jiný protože nejí maso, ale jí ryby, jiný protože nejí ani ryby, ale jí vejce a sýry, jiný protože nejí nic živočišného původu, ale kupuje si kožené oblečení, jiný protože si nekupuje kožené oblečení, ale umývá si hlavu a zuby přípravky obsahující látky živočišného původu, jiný protože nepoužívá kosmetiku s látkami živočišného původu, ale používá výrobky testované na zvířatech, atd. atd.
Kde se nachází hranice pro označení, kdo kým ve skutečnosti je? Nezáleží na tom, jak si říkáme nebo jak nám říkají ostatní. Důležitá je morální kvalita člověka. Na sbírání zkušeností a nápravu omylů máme celý život. Je prospěšné si uvědomit, že každodenní radost z nových úspěchů v odhalování a nápravy svých omylů způsobených nedostatkem zkušeností, trvale prospívá všemu živému, co nás obklopuje.
Sorveto